Mláďata po opuštění hnízdních budek
Charakteristika
Papoušek žlutočelý je etiopský endemit. Jeho výskyt je dle literárních zdrojů omezen na několik oddělených lokalit. Snad díky odlehlosti a nedostupnosti míst výskytu v regionu dlouhodobě zmítaném lokálními konflikty není papoušek konžský v přírodě ohrožen.
Chov
Papoušky žlutočelé /Poicephalus flavifrons/ chovám od r. 2010.
Jsou umístěni v pokojové voliéře 90x70x140 cm s hnízdní budkou 30x25x55 cm vertikálně orientovanou s vletovým otvorem o průměru 8 cm.
Budka je umístěna mimo voliéru, má postranní dvířka pro možnost kontroly a manipulace. Teplota neklesá pod 15 st. C.
V novém prostředí si brzy zvykli a stali se miláčky celé rodiny.
Krmeni jsou směsí zrní pro velké papoušky, dále různým ovocem. Občas dostávají zeleninu, dětské piškoty a minerální a vitaminové doplňky. Za kouskem oblíbené potravy jsou ochotni opustit bezpečí domova, rádi se proletí a pak se opět ochotně vracejí do voliéry.
Nejaktivnější jsou ráno a navečer, kdy poletují po voliéře, čistí se, žerou a hlasitě komunikují. Přes den pár většinou klidně posedává bok po boku na bidélku a odpočívá. Noc prospí s hlavou pod křídlem.
První odchov
Od 11. listopadu 2011 jsem pozoroval tok páru - samec se samici začal dvořit, tiskl se k bidlu a třepal poloroztaženými křídly. Samici krmil, opakovaně na ni vylézal. Oba ptáci přitom jemně pohvizdovali.
Od 18. listopadu se ptáci pářili. Samice samce vybízí a povzbuzuje přikrčením a krátkými úkroky. Samec nalézá na hřbet samice, podsune ocas pod samici a částečně svěsí křídla kolem jejího těla. Poté intenzivními pohyby tře vzájemně oblasti kloak. Občas mění stranu podsunutí ocasu.
Ptáci se navzájem přidržují zobáky a krmí a během spojení vydávají stále hlasitější vrčivý zvuk, který postupně vrcholí a náhle končí. Samec znaveně sestupuje ze samice, ptáci se něžně tisknou a nabízejí si nakrmení.
Spojení trvá vždy asi 5 minut, zpočátku se páří vždy ráno, postupně se frekvence páření zvyšuje, občas se opakuje jen po několika minutách.
Oba ptáci začali pravidelně navštěvovat hnízdní budku. Mírně si zvětšili vletový otvor a z připravených naštípaných kousků měkkého dřeva postupně vytvářeli jemný materiál, který vyplnil dno budky.
Samice v budce trávila více a více času, od konce prosince vylézala jen minimálně.
3. ledna 2012 jsem pozoroval změnu jejího chování i celkového vzhledu - chovala se tiše, zdála se plachá, byla neupravená s rozčepýřeným peřím. I při minimálním vyrušení zalézala do budky, častěji v budce přebýval i samec.
Odpoledne jsem nalezl první vejce.
Šestého ledna bylo sneseno druhé, devátého ledna třetí vejce. Vejce po snesení váží 9-9,5g a měří 31-32 x 24-25 mm.
Od snesení prvního vejce samice trávila téměř veškerý čas v budce a opouštěla ji vždy jen na několik minut. Občas vejce opatrně ohmatávala a otáčela, a to nikoli zobákem, ale jazykem.
Samec občas samici v budce navštěvoval a krmil, většinu času posedával na bidélku před vletovým otvorem.
Nicméně až do druhého února se ptáci nadále občas pářili.
Dne 6. 2. 2012 se vyklubalo mládě, které se ohlásilo tichým pípáním.
Sedmého února se vylíhlo druhé mládě. Po vylíhnutí mláďata vážila 6g a měřila 52 mm.
Samice nadále zahřívala obě mláďata i zbylé třetí vejce, které jsem 12. února odstranil z budky jako neoplozené.
Oba rodiče se střídali u krmení mláďat, krmili zpočátku nejméně každé půl hodiny, a to přes den i v noci. Interval mezi krmením se postupně prodlužoval.
Oči začala mláďata otevírat patnáctý den. Následující den jim byly nasazeny pevné kroužky.
Ve stáří 9 a půl týdne mláďata začala vykukovat z budky. Rodiče je krmili u vletového otvoru a zdálo se, že je lákají a povzbuzují k prvnímu výletu do voliéry.
Po dalších třech dnech budku na několik minut opustilo první mládě, po něm brzy i druhé. Zpočátku se mláďata do budky vracela, po dvanácti dnech už jen na noc. Za další týden již zůstávala ve voliéře. Velmi brzy začala sama žrát, šest týdnů od opuštění budky byla oddělena od rodičů.
U druhého chovaného páru jsem nalezl snůšku 3 vajec 7. listopadu 2012, jedno vejce bylo neoplozené. Dvě mláďata se vylíhla 24. a 27. listopadu.
První rodičovský pár měl další snůšku 4 vajec od 24. 11. do 30. 11. 2012, mláďata se vylíhla 24., 25., 27. a 29. prosince 2012.
Mláďata se liší od dospělých méně výrazným zbarvením, které se v prvním roce věku začíná podobat zbarvení rodičů - žluté plochy jsou výrazněji ohraničené a mají jasnější okrově žlutou barvu.
Přes den jsou velmi aktivní, spoustu času tráví symbolickými souboji, vzájemně se čistí a krmí. Při sezení na bidélku při odpočinku a ve spánku si udržují odstup. Ve výběru potravy se nijak neliší od dospělých.
Udržují si výraznou plachost, jen výjimečně projeví dostatek důvěry a jsou ochotna přijmout z ruky např. kousek oblíbených piškotů.
Umělý odchov
V následujících letech byla některá vejce odebrána pro umělou inkubaci. Vejce byla umístěna do inkubátoru s teplotou 37,2 st. C a relativní vlhkostí 55-60%, s automatickým pravidelným otáčením od začátku inkubace.
Po prvních známkách vnitřního naklubání byla vejce umístěna na dno inkubátoru s lehce nižší teplotou a vlhkostí 65-70%.
23.- 27. den inkubace byla vejce zevně naklubaná a líhnutí bylo 28. den. Mládě se líhne velmi energicky a ze skořápky se osvobodí během několika minut. Krmení kaší je započato 24 hodin po vylíhnutí. Od 9. týdne věku je mláďatům nabízena směs zrní, piškoty, ovoce a zelenina a po dalších 2-3 týdnech žerou mláďata již zcela samostatně.
Umělé krmení
Perspektiva chovu
Papoušek žlutočelý je velmi hezký a v chovu nenáročný pták. Za naši péči nás odměňuje svou milou povahou a radostí z odchovu.
Naše publikace
